Hraju si

29. října 2015 v 17:08 | Grumpy |  Internety
Sama se sebou. Ale vlastně je u toho můj kamarád, jeden z těch nejdlouhodobějších. Seznámili jsme se před dlouhými lety, když mi bylo asi 7. To jsme si ještě hrávali ve třech. Ale to už je dávno a posledních několik let si hrajeme už jen ve dvou. On mi skvěle rozumí i beze slov. Vycítí všechny moje negativní emoce a odežene je ode mě, takže se naší společnou hrou vždycky skvěle uvolním a odreaguju. A protože chci vám, čtenářům, nabídnout něco osobnějšího, než jen pouhý text, rozhodla jsem se natočit svůj první "vlog"! Snad toho nebudu litovat.


Prosím, neděste se a čtěte dál. Doufám, že jste si alespoň trochu lámali hlavu, ale teď už vám prozradím, že ten můj kamarád se jmenuje klavír! Ano, ve volném čase si ráda hraju na klavír. Když je mi smutno, rozveselí mě, když jsem vzteklá, uklidní mě. A když mám radost, tak si zahraju též. Rozhodla jsem se tedy nahrát kratičkou ukázku, jen pouhý fragment jedné z mých oblíbených skladeb. V roce 1847 ji složil jeden pán, který se jmenoval Fréderic (Fryderyk) Chopin, a to pro paní Charlotte de Rothschild, jež bývala jeho žačkou. 19. století bylo vůbec celé takové romantické - vždycky jsem chtěla, aby pro mě někdo něco krásného složil!

Už přes pět let ale nemám žádného učitele a hraju si pouze sama. A tak doufám, že se tu třeba najde někdo, kdo mi řekne, kde dělám chyby. Pokud se vám ukázka líbí, na požádání můžu v budoucnu přidat i nějaké další.

PS: Ty noty nejsou moje, takže na ten stupidní předěl nejsem zvyklá, a přestože to znám zpaměti, potřebuju je jako berličku :-) Tudíž se za ten rušivý element omlouvám.
 


Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 29. října 2015 v 20:01 | Reagovat

Výborně, skladbu jsem v předpanelákovém období také hrával, tehdy jsem uměl Chopinovy valčíky od č. 8 až po 14, to znamená posledních 7, protože jsou celkem krátké. Tento a "Minutový" jsou mými nejoblíbenějšími.
Hraješ pěkně, jen se mně zdá, že klavír má ne zrovna příjemný plechový zvuk (anebo je to vadou horšího záznamového zařízení).

A ještě mimo hudební stránku: jsi pěkné děvče, na veřejnosti by posluchači měli navíc i estetický zážitek :)

2 Miloš Miloš | Web | 29. října 2015 v 20:06 | Reagovat

A ještě něco: dovolil bych si požádat o další skladby, a třeba i v širších záběru klavíristky :)

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 30. října 2015 v 0:42 | Reagovat

Výborně! Taky se přimlouvám za další skladby. Já jsem se před nějakou dobou ke klavíru vrátil po mnoha letech a jednu skladbu jsem taky vyvěsil na blogu (jen zvuk, obraz by posluchače na rozdíl od tvé situace moc neobohatil :-)). Jen byla na trochu delší poslouchání, asi 17 minut a cvičil jsem to se svýma "volšovýma rukama" déle než rok. Na blogu jsou určitě lepší menší kousky, tak se na ty tvoje těším.

4 Miloš Miloš | Web | 30. října 2015 v 8:23 | Reagovat

Ještě jeden dodatek: tento valčík má na blogu také Ludmilita http://ludmilita.blog.cz/1312/failovy-koncert-a-co-je-nove.

5 Grumpy Grumpy | Web | 30. října 2015 v 8:30 | Reagovat

[1]: Jéje, děkuji :-) Myslím ale, že můj obličej by byl na videu docela zbytečný (ještě by mě někdo poznal :P). Tento valčík má dohromady asi 7 stránek a umím ho celý, ale právě proto že nemám učitele a zlenivěla jsem, mám tendenci u některých skladeb flákat ty části, které mě úplně nebaví (jako tady ta utahaná mezihra s béčky). "Malého psa" mám taky ráda a zahrát ho umím, i když ne tak rychle, jak by to oficiálně mělo být (a upřímně se mi to tak rychlé ani nelíbí, polovina tónů vůbec nevynikne). A taky mám problém, že to mám "přehrané", jak by řekla moje bývalá učitelka, a pravá ruka mi ujíždí rychleji než levá, takže se musím pekelně soustředit, abych to potlačila. Chci se naučit ještě Op. 69 No. 2. Ovšem moje nejoblíbenější ze všech od Chopina je slavné Nocturne Op. 9 No. 2, které jsem se od něj naučila jako první :-)

Ohledně nástroje: Je to kolejní Yamaha a její zvuk mi taky úplně nesedí, ale lepší než drátem do oka. Doma hraju na Casio, to mám o něco radši. Ale království za klasického dřevěného Petrofa, fakt že jo.

[3]: To se musím podívat (poslechnout)! :-) Fíha, 17 minut? Nejdelší věci, které hraju, mají "jen" něco kolem 5 minut. Tak to smekám.

Dobrá, zvážím do budoucna nějakou delší nahrávku! :-)

6 Grumpy Grumpy | Web | 30. října 2015 v 8:37 | Reagovat

[3]: Já tu nahrávku nenašla, můžu poprosit o lehké popostrčení?

[4]: Páni, zajímavé, děkuji. Slečna to zvládla skvěle, i když nervozita musela před lidmi pracovat... Já jsem naposledy hrála před lidmi někdy v 15 a to už je sakra nějakej pátek. Proto trávím hodiny denně ve zkušebně a snažím se natáčet tak dlouho, dokud se mi to nepovede :-D

7 Miloš Miloš | Web | 30. října 2015 v 8:51 | Reagovat

[5]: Nokturno také znám, asi nejnáruživěji jsem však hrál jeho Etudu op. 10, no. 3, které se také říká Vyznání lásky. Přiznám se, že jsem zkoušel i Revoluční etudu, ale to se autor musel obracet v hrobě.

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 30. října 2015 v 9:20 | Reagovat

[6]: Nahrávka je zde: http://pvapenik.blog.cz/1506/j-s-bach-f-busoni-chaconne

9 Grumpy Grumpy | Web | 2. listopadu 2015 v 13:17 | Reagovat

[7]: Tu znám zase pod názvem Chanson de l'adieu. Nikdy jsem se ji neučila, ale to je nápad, můžu to zkusit :) Moc se mi líbí Etuda 25-9, ale taky jsem se ji zatím nenaučila. Revoluční se mně osobně moc nelíbí.

[8]: Budiž ti věnován velký dík, byla jsem konsternována (velmi pozitivně :))

10 Lawiane Lawiane | Web | 17. listopadu 2015 v 19:09 | Reagovat

Wow, já vůbec nemohla věřit svým očím, že ty bys natočila vlog! To by byl svět úplně vzhůru nohama. :D Tohle už dává smysl, želbohu ti nemohu dát žádný lepší feedback, než že se mi to líbí. A 19. století bylo bezva.
P.S. Máš krásný ruce! (y)

11 Grumpy Grumpy | Web | 18. listopadu 2015 v 8:29 | Reagovat

[10]: Hah, trochu jsem tě zmátla, ale ujišťuji tě, že v tomhle ohledu ještě stále stojí svět pevně na nohách :-D Moc ti děkuji, a lichotí mi, že tě zaujaly moje ruce :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama